Říkal Kamo, že mám napsat něco do kroniky. Do té jejich „osadní“ kroniky. Sedím na Boudě, no – nebudu říkat kde, mnozí se dovtípí. Fouká lehký vánek, oblažuje mě! Přede mnou je na papíru vytisknuta písnička Karla Plíhala! Ano, mnozí se již dovtípili kde to sedím. A v rukách mám „osadní kroniku“. Už ta kronika je „divokým samorostem“, protože veškeré zážitky, fotografie a vzkazy (pokud nejsou prezentovány ještě někde jinde), jsou psány do tabulek obyčejně vázané knihy, kdysi za socialismu sloužící při předávání ubytovacích zařízení ROH – Revolučně Odborového Hnutí.

Já vím, že takové řeči – ve stínu 100. oddílového RODEO, jdou tak trochu mimo mísu, ne-li svatokrádežně! A to i vůči Boudě!! Ale nemějte obavy – „Genius loci“ Boudy – toho místa, kde se jubilejní podzimní RODEO odehrálo, tím nijak nepřišlo k úhoně. Spíše naopak. V mých očích stouplo až na samý vrchol těch nejsilnějších zážitků.