Oddílová činnost – duben 2026

Po oddílovce mi to nedá a znovu si kontroluji spojení na Hrčavu. Hlavně jsem si chtěl zapsat číslo autobusové linky. Umělou inteligenci používám celkem často, dalo by se říct, že jsem její fanoušek. Ovšem pokud jí bezmezně věříte a nekontrolujete si fakta, můžete se při odhalení omylu dočkat věty: „Ano, omlouvám se vám, máte pravdu.“ Pak vám začne vysvětlovat, kde udělala chybu, a nejlepší na tom je, že vše zpestří dalším nesmyslem, ve kterém se sama zacyklí.
Zkuste se jí například zeptat, kde byl před druhou světovou válkou vybudován poslední řopík v obranné linii na severovýchodní hranici. Tvrdila mi, že v Hrčavě. Věděl jsem, že je to blud, tak jsem chtěl identifikaci na mapě. Poslala mi souřadnice. Když jsem jí oznámil, že tam nic není, navigovala mě od poslední chalupy č. 93 směrem k lesu. Prostě kupa lží. Vše končilo obligátním: „Ano, omlouvám se vám, máte pravdu.“ A pak mě se stoprocentní jistotou začala navádět k řopíku v Bukovci. To už jsem jí na klávesnici vynadal. Odpověděla: „Chápu vaši frustraci…“
Perlou byly výpočty pro zákrytovou hvězdu Algol. Poté, co nebyla schopna přijít na to, kde dělá ve vzorci chybu, vložila do pomocné buňky koeficient, aby výsledek prostě „vyšel“.

Na poslední výpravě jsme byli skoro kompletní, dnes, bohužel, je účast hodně slabá – tři Rysové, tři Lišáci a čtyři Vydry… Ale zase s námi jede Čedar! A taky Pedrova máma – ta teda pouze stejným vlakem, má namířeno na Praděd. Paolo, jako jediný, dorazil na sraz v kraťasech. Ještě na nádraží zachycuji informaci, že Nerezovi zrezla rubikovka. Cože? Zrezla??

Oddílová činnost – březen 2026