Radhošť

Po hlasování k účasti na výpravu jsem chvíli přemýšlel, jestli to úplně neodpískat. Ale počet čtyři plus já se přímo vybízel k nějaké vzdálenější výpravě autem. Nakonec jsem vybral Pustevny s Radhoštěm. Jen po ověření cen lanovky a Stezky Valaška jsem pochopil, že to nebude zrovna nejlevnější záležitost. Když připočtu dopravné, tak jsme se do té pětistovky ani nevlezli.
Ráno vyjíždím s Mývalem a jedeme do Dětmarek pro Osiho. Kousek od domu vyzváním Osiho telefon, ale nikdo jej nezvedá. U brány to zkouším neúspěšně znova. Volám jeho otci, ten mi to sice zvednul, ale není doma. Volá manželce, ta to také nezvedá, a tak zvoním na zvonek. Zaspal, ale v autě sedí přesně v osm, takže to stihnul.
Jedeme pro Piečiho, na závěr nastupuje Talík. 
 

V Karviné je inverze, počasí prostě nic moc. Uvidíme, zda vůbec půjdeme na Stezku Valaška. V tomto počasí by to byly vyhozené peníze. Už před Těšínem vyjíždíme z inverze ven. Modrá obloha, Beskydy nádherné.
Už v autě probíhá několik miniher. Hrajeme s pěti figurkami. Každá je jiné velikosti. Na konci dne ten, kdo bude mít největší, má pět bodů.
Auto mi několikrát zahlásí, že jsem unaven a mám zastavit. Asi to bylo tím, že jsem jel neustále proti slunci a mžoural očima. Nebo jsem byl unaven.
Lanovka jezdí každou půlhodinu, nemusíme tedy nijak spěchat. Protože je to dvojsedačka, je jasné, kdo pojede sám.
Stezka Valaška je od stanice lanovky coby kamenem dohodil. Kupujeme rodinné vstupné. Čekal jsem tady turistický dav. Překvapivě jsme tu úplně sami. Máme proto fotopoint na vyhlídce jen pro sebe a můžeme se fotit, jak dlouho chceme. Na Stezce Valaška odehrajeme opět několik miniher. Figurky neustále mění svého majitele. Někdy jsou to hry na dvojice, někdy na jednotlivce a také pár her všichni proti mně.
Vyhlídky ze Stezky jsou dechberoucí. Beskydy vystupují z inverze. V dáli je viditelná celá Malá Fatra. Vše ostatní dole je schováno v moři oblaků. Nad tím vším modro.
A ke všemu tu není moc lidí. Nejspíše jsme tu ještě brzy. Náš cíl je hora Radhošť a samozřejmě i socha Radhošťě.  Všude děláme fotodokumentaci. Po „skupinové“ fotce u Cyrila a Metoděje na Radhošti se vracíme zpět k rozcestí na zelenou značku. Odtud už jen z kopce ke spodní stanici lanovky v Ráztoce. Snažím se cestu neustále zpestřovat různými soutěžemi. Nemá smysl je všechny vypisovat. Na konci získává 5 bodů Osi, 4 Talík, 3 Mýval a 2 Pieči.
Ve stánku si ještě mnozí kupují domů frgál.  
Cestou zpět cítím, že jsem trochu unaven. Auto to ovšem nepozná a nehlásí ani jednou nic.
Rozvoz je až domů. Jen Mýval a Talík se nechají vysadit na rodinné oslavy mimo domov.
Hodnoceno – myslím všichni spokojeni. Byla to zatím nejdražší výprava tohoto tábornického roku. Přepočteno na den.
Poslední, pětidenní výprava na Tvrz – 500 Kč. Osiho otec se divil, jak můžeme s těmi penězi vyjít. Talíkova maminka mi napsala, že jsme nejlevnější oddíl široko daleko.

Zápis z výpravy je krátký, doplním ho o vysvětlení, kde na to bereme penízky.
Dotace A-TOM ČR
9180 Kč – dotace tábor
8988 Kč – dotace tělocvičny
Dotace statutární město Karviná
20000 Kč – dotace na celoroční činnost
Dary – nehodí se vypisovat částky, ale pokud někdo chce, soukromou zprávou mu informaci zašlu.
Pitris – Petr Hudský, Vitas – Vítězslav Kříž, Miky a Naďa Sniežkovi, Stanislav Zich (otec Matěje), Kateřina Matalíková (maminka Talíka).
Infin – Patrik Kadlec, nikdy si nevzal náhrady za dopravu.
Sysel, Pišta, Sobík – platba za tábor.
Každý, kdo zaplatil 500 Kč za florbal.
Jiří Nádvorník (firma Instalatérství a zámečnictví MM) – nefinanční dary, odvoz věcí na tábor a z tábora.
Maroš – Marian Šopor, Ursus – Cyril Ivanovič – nadstandartní práce pro oddíl (zadarmo). Napsal bych za pivo, ale to se nehodí.
Nikdo nebere od oddílu žádné odměny ani plat. Vše, co získáme, jde pro oddílovou činnost, případně to použijeme na opravu a úpravu tábořiště a Tvrze.
Dotace a dary jsou jen za r. 2025. Věřím, že jsem na nikoho nezapomněl a pokud ano, velmi se omlouvám. Ozvěte se, doplním.
V některých letech jsou příjmy z darů daleko větší (oddílový sraz, vyhlášená sbírka na něco). Snažím se udržet rozpočet neustále v rozmezí 50000 až 100000 Kč. Což se mi celkem daří.
Každý rok probíhá interní audit oddílového účetnictví. Všechny roky bez závad. Ale to je jen takové to, jak to vedete. Všechny dotace jsou pod celkem přísnou kontrolou donátorů. Psát projekty a vše vyúčtovat mě občas ubíjí, neboť je to rok od roku horší.
Pokud má někdo zájem, mohu doložit veškeré účetnictví. I to, co není vidět

Všem dárcům moc děkuji.
Děkuji také všem vrbám a psychologickým poradcům, kteří mne občas podpoří a pomohou.

Takže jak vidíte, peníze nejsou problém. Nemáme členy, ale to bych se opakoval.
Ursus mi slíbil dva nováčky. Já mu za to slíbil tatranský čaj (za své). Zatím jsme jen u slibů a nadějí…