O nás

 

      … a tak zatím, co nad námi létaly kosmické rakety, po ulicích jezdily kulaté autobusy, pionýři nosili bílé košile a vlaky ještě tahala pára; my – ve starých opuštěných lomech, v teplácích zamazaných borovou smolou, seděli kolem začouzených kotlíků s bramborovým gulášem, uléhali pod hvězdnatou klenbou do stanů z vojenských dílců, tak silně provoněných senem a jehličím, koupali se v jarních bystřinách stékajících ze zasněžených vrcholů Beskyd, pátrali po otiscích tlapek jezevce – tak kouzelně se otisknou v blátě začínajícího jara;

… a v plavkách v poledním žáru letního dne klusali korytem potoka s neseným ohněm na jednoduchých nosítkách v dalším úseku perné dlouhodobé hry, aby naše družina byla nejrychlejší, nejlepší, první…; a zvládnout přípravu oběda pro táborový lid, když jsou lesy promočené, že suchého klacíků nenajdeš a studený vítr zháší skomírající plamen pod roštem s kotlem, vysilující zápasy v pasáku, v indiánské házené, tlakotálu, v ragbiovce – kolik potu a často i slz muselo ukápnout, abychom pochopili, že i porážka v čestném souboji může posílit, tak jako posílí noční hlídka, kdy sám obcházíš tábor, kde spí na třicet tvých souvěrců a nad nimi bdíš pouze ty, a nad tebou už jen myriády hvězd – to je Orel, a to Kassiopea a tam mlžný obláček galaxie M 31 v Andromédě;

… záplava zlata – to podzimní listí a otvor do země, ze kterého dýchá vlhký chlad a dobrodružství, a ty se na horolezeckém laně spouštíš pod zem, v bláhovém domnění – do míst kam lidská noha nevkročila – jen vybělené kosti dávno uhynulé lišky svítí; paseky z rozplývající se ranní mlhou, jsou kouzelné, viď? - ty rudé kuličky jeřabin; a ve spacácích ohněm nahřáté balvany – snad zaženou chlad přicházející zimy, kejhající dravec a dusot kopýtek a třeba pavučina ve sklepení starého hradu, kde hledáš fragmenty deskové šifry a do herbáře vlepuješ suché listy cizokrajného jinanu, posvátného to stromu;

               … i neopakovatelné schůzky v příjemně vyhřáté klubovně, soutěže a boje mezi družinami v tělocvičnách a na bazénech, či ve stínadelských uličkách; a pak – nechce se od rozpáleného krbu, slunce je již nízko nad obzorem, sníh křupe pod nohami, hej hola – družina chápe se řemenů a sáně naložené pytli suchých kaštanů a žaludů se rozjíždějí směrem ke krmelci, vychází měsíc a svým stříbrem zalévá kraj, ze stromu se sype zmrzlá jinovatka, jen tiše – laně se tak snadno vyplaší; a potom dál – po stopách ztracené polární výpravy za znamením ohně…

            Pohádka? Ne, to není kniha ani romantický film – to jen vypráví zažloutlé listy oddílových kronik, černobílé fotografie časů dávno odešlých, i pohyblivé obrázky oddílové filmotéky.

                                                                                                                                                                                            MOna

 

 TÁBOR VOLNOSTI – 1984
 Kde: Kateřinská TVRZ, Dolní Lomná, Beskydy
 Datum: vysledovat z dat tábora O3
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA – TJ NHKG Karviná, závod 19
 ODH: Černý blesk - Eduard Fiker

 
První tábor pod vedením Grifinových odchovanců v Karviné, co si mysleli, že pozřeli všechnu moudrost a schopnost postavit  se do vedení tak silného podniku jakým je oddílový tábor. Vedoucí tábora Fero, zástupce Fous – autor ODH.
Nejstarším Rackem je z vojny navrátivší se Hardy, pak Mona a Tom. (Do jaké míry byl k dispozici Hafan, nevím). Ale Lečo a Antek chyběli – jsou v té době na vojně.
Tábora se zúčastnil i Patkův bratranec Thomas H. z NSR (Německá Spolková Republika) – počin v té době naprosto neslýchaný. (Přivezl si rybářské pruty, a Fous mu na paži nožem udělal zářez, jak velké pstruhy může brát. Thomas umí  obstojně česky).
Všechno klapalo v naprosté noblesnosti, ale trochu to do sebe nezapadalo. ODH nestačila vyplnit svými úseky jednotlivé programy táborového režimu. Do toho se vložili právě Tom a Mona. Jejich počínání se překlopila do tabulky „táborové hry“.

 Dále – nedoloženo – prosím o odsouhlasení:

  • V noci byla hlídce ukradena ze stožáru oddílová vlajka. Trampíci jedné z karvinské T.O., co to provedli – žádali kýbl malin výkupného za předání vlajky. Fous to tenkrát vyřešil rázně – div, že neposlal mluvčího vyjednávačů k zemi. Ale v té noci polovina odhodlaných Trojkařů prohledávala území od podzemní štoly, přes louku na „10. kilometru“, až pod „Doubravu“, kde tábořila „Těšínská STEZKA“. (Ta nás samozřejmě vypoklonkovala ze svého tábora v záři „elektrického reflektoru“ – asi nějaká baterie, či kýho šlaka, ještě jsem nic podobného neviděl, že ona vlajky nekrade. My také ne, tak proč nám ano. (V této věrolomné skupině, jak se později provalilo, byla i nynější Monova manželka (Veveřice) a Indián – pozdější vůdce památné oddílové výpravy do jeskyní na Velkou Fatru, Ploskou a do Havranova – jeho syn se zúčastnil i několika táborů).
  • Při jednom ze zápasu v pasáku nezvládl sudí Hardy situaci a došlo v mančaftu k revoltě. Lišáky vedl Medvěd. Na oddílové radě bylo rozhodnuto účastníky revolty potrestat „kasarem“ – noční běh s cihlou v teletině až na Kozubovou. Zde jsme si to všechno vyříkali a do tábora se navrátili s úsměvem na rtech. Inu kouzlo letní noci.
  • Snad při druhé táborovém ohni Rackové „vykradli“ zásobák. V nestřeženém okamžiku, kdy hlídka svévolně opustila své stanoviště a vesele se bavila u táborového ohně, Rackové vybílili zásobovací stan. Na místě zůstaly jen pytle brambor a mouka. (Fero a Fous byli o akci zpraveni!) Druhý den (neděle) zjistila kuchyňská, že nemá z čeho vařit a vydávat jídlo. Fero se nabídl, že dojede na „pincku“ do Jablunkova a vše oznámí Veřejné bezpečnosti. A děli se věci. Pár starších táborníků se přiznalo, že se tak mohlo stát na jejich hlídce, protože v danou noc si „dáchli“. Proviant nalezen v maliní před obědem.
  • Na konci tábora proběhly rozsáhle manévry (nic podobného jsem ještě nezažil před tím, ani potom). Na hřišti hořely ve starých hrncích ohně – trasa shozu zbraní a proviantu. Družiny po probuzeni byly vyhnány do sedla Kozubové, kde přespali pod stromy. Lišáci táhli s sebou i maketu kulometu „maxim“. Ráno je vyhledala partyzánská hlídka a předala depeše. Mají za úkol zabránit vyhození podminovaného jablunkovského viaduktu. Po cestě smí překročit vodní tok pouze suchou nohou. Nesmí být spatřeny německou hlídkou (ta projížděla na „pincku“ pravidelně po silnici). Most byl opravdu „podminován“. Sada pikslí konzerv byla propojen elektrickými dráty naplněné výbušninou (pískem) a drát byl ze spoda zajištěn režnou nití. V případě přetržení nitě by došlo k výbuchu. Drát musel být přestřižen kleštěmi, které komando dostalo. Po mostu hlídkovala německá patrola v maskáčích s vojenskými vzduchovkami vz. 47 přes rameno (já a Pluto?) Manévry se totálně povedly, akorát maketa „maxima“ vzala za své. Lišáci ho prostopášně zničili.
  • Do znaku tábora bylo zvoleno „okřídlené srdce“. To ovšem není znak volnosti, ale přátelství. Proto jsem nyní sáhl ke kondoru a znak vytvořil nový.
  • Patka si na esšálky razidly vyrazil „Rambo“ a „Rocky“. Rackové mu doplnili „Brouk Pytlík“ a „Ferda Mravenec“. (Ale to se stalo asi až později, když byl Patka už Modrý racek mebo se mýlím?).
 Bylo na táboře vztyčeno tee-pee? Vzadu za stany směrem k Malinové hoře? (Vím určitě, že bylo na táboře 86´ i 87´,
 kdy Mamut přišil k plachtě kouřové chlopně).

 

 TÁBOR VELKÉ VODY – 1985
 Kde: Kateřinská TVRZ, Dolní Lomná, Beskydy
 Datum: vysledovat z dat tábora O3
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA – TJ NHKG Karviná, závod 19
 ODH: Do nitra džungle - Lečo, Hafan, (legenda Grifin)

Pro mne tábor naprosto záhadný, jsem v té době na vojně. Vedoucími jsou Fero a Fous, ale ODH řídí Lečo s Hafanem.
Dle různých vyprávění, je zde silná skupina kolem Větroně, Kajmana, Mozola, Kozáka, Kama a Pindi. (Byl zde i Dlouhán, Muflon, Mamut, Šamot? A Kokr, Lolin, Marek a Dejv?) Ještě je vzpomenut Prcek – příhoda s rozseknutým ptáčkem? – ale já nevím, jestli se to odehrálo zde, a Jarek Chrzacz? – toto je „střední proud“, patří mezi ně i Hrnek a Rob? Šarže jsou ovšem vyšší kategorie. Vydry vede snad Kelvin (nebo ještě Patka?). To Kelvin přinese do tábora kotě černé kočky? Kdo vede Rysy, netuším. Lišáky bych si tipl na Očka.
Fascinuje mě, že tábor začíná takovým přívalem vod, že vedení rozhodne, že se pojede zpátky domů a návrat se uskuteční po třech dnech (nebo tak nějak). Zůstal někdo z Modrých racků na TVRZI?
Tábora se zúčastnil i voják Antek. Je zachycen na jedné fotografii v šedém svetru při pálení klestí v Mionší.
Původní znak tábora je naturalisticky vyveden jako stanové podsady na kůlech. 
Na tento tábor (nebo už rok předtím?), přináší Fous „Lov domácích zvířat“ – rozčilující závod při ranním vstávání po budíčku, který je dodnes „rodinným dědictvím“ oddílu.

 

 

 TÁBOR NA ŘECE OGOOUÉ – 1987 (tábor v Lambaréné)
 Kde: Kateřinská TVRZ, Dolní Lomná, Beskydy
 Datum:
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA – TJ NHKG Karviná, závod 19
 ODH: Expedice Lambaréné R, V, L

Tábor v plné režii Antka a Mony. Fous přijíždí až po týdnu – dovolená v Rumunsku. Fero již není ve vedení oddílu, rozhodl se věnovat se rodině.
ODH byla připravována více než dva roky. Stovky fotografií, dále knihy, atlasy, hromady nedostupného materiálu, návštěvy kopřivnického muzea, odjezd „Tatry kolem světa“ – i osobní navštívenka Petra Bárty, kterého Mona – jednoho z původních účastníků, kontaktoval. Vše je podřízeno dlouhodobé hře. Pasy, mapy, víza, odlitky štítků tatrováckého motoru, návštěvy „táborových čs. velvyslanectví“, rozdělení funkcí v expedici, kupování nafty a vody.  Ale také varhanní koncert Alberta Schweitzera v podzemní štole. A také dar „pralesní nemocnici“. Družiny nasbíraly stovky skleněných lahviček – lékovek, pro lékárny – předáno. Poděkováno. Model expedičního vozidla Tatry - 138VN do naprosté dokonalosti dotáhl Očko. 
Paradoxem tak zůstává, že Lišáci pod vedením Kajmana, vedoucí si suverénně v ODH, nikdy do Lambaréné nedorazili. (Ostatně jako samotná expedice z roku 1968). Vyhráli tak Větroňovi Rysové, šlapající Lišákům na paty, druhé skončily Šamotovy Vydry, naprosto omráčené úspěchem. „Hospital Lambaréné“ byl situován do opuštěné táborové kuchyně „Těšínské STEZKY“ nad chatou Doubravou.

MĚSÍČNÍ TÁBOR – 1988
 Kde: Kateřinská TVRZ, Dolní Lomná, Beskydy
 Datum: 1. 7. – 28. 7. 1988
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA – TJ NHKG Karviná, závod 19
 ODH: Bonanza
Poslední tábor na Kateřinské TVRZI. Oficiálním vedoucím je Veveřice, studentka III. ročníku pedagogické fakulty – s potřebnými zkouškami a osvědčením vedoucího i zdravotníka*. (Antek se tábora nezúčastňuje – narození syna. Přijíždí  jen na víkendy, ale ty stojí za to! (Přívoz různorodého materiálu, proviantu, výzbroje, úseky ODH))!
Ještě nikdy jsem nezažil tábor postavený do kruhu, podařilo se. Proč „Měsíční“? On opravdu trval 4 týdny, tedy 1 měsíc. Proviantní službu doplňují Veveřice a Větroň na JAWĚ 50 – Mustang. Zde poprvé vyzkoušená „Indiánská hlídka“.  
V „Bonanze“ jsme sahali do naprosté dokonalosti! Rýžovalo se „zlato“ na potocích, vybíraly „kapsy“ keramických korálků. Úsek „Dva bratři“, kdy družiny šly v noci za zvukem flétny, po bílých lístcích, nasvícených pouze nesenou petrolejovou lampou vyvrcholil na jedné lesní cestě, kdy se k družině přiblížila bosá postava v černém gumovém plášti, s bílým obličejem (vazelína a mouka), a zařvala na ně. Družina Lišáků se s jekotem rozprchla, pouze „mlčící“ Domino, se do Mony pustil pěstmi! Nepromluvil.
Oddíl pracuje na několika lesních brigádách při vyžínání okolí stromků na svazích nad „Loukou na 10 kilometru“. Naprosto vyčerpávající, ale dostáváme velkou pochvalu od hajného polesí!
Podniknuta výprava, mimo jiné, na Slovensko na lesní železnici a skanzen „Vychylovka“.
* Monova manželka

TÁBOR NA VĚŽNICI – 1989 (Tábor pod Babylónskou věží)
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum:
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA – TJ NHKG Karviná, závod 19
 ODH: Železná ruka

Poprvé jedeme na tábořiště Hanáků. Tábor z Grifinova partesu. Kruh stanů, vodní nádrž, chladírna, sauna, proviantní sklad, pevná základna kuchyně i jídelny –TVRZ, studna – věci naprosto nevídané, a to je ten krok, kdy Indián nerozdělá oheň třením dřev, když má v ruce sirky.
Tábora se zúčastňuje i několika měsíční hošík Toník, fotřík mu dokonce postavil pískoviště u hráze. A je zde i pes Ben – černý knírač, naprostá noblesa.
Jestli musím někdy vypíchnout nějaký úsek ODH, tak je to – ale určitě ne poprvé, právě zde. Úsek „Uvolněné dělo“, spuštěná pneumatika (z náklaďáku) ze svahu, kdy ji musí družina jakýmkoliv způsobem zastavit. Je to nejvzpomínanější úsek v „Nezavátých stopách“.
Jiným počinem je provazový žebřík, který přivezl na tábor Větroň. Hlavní hrdina prchá právě po něm. Je třeba postavit stavbu, kde bude žebřík zavěšen. Ještě nikdy jsme tak nic vysokého nepostavili. Věž, na třech pilonech, snad deset či dvanáct metrů, ne-li víc. Když vyšplháš po provazovém žebříku až nahoru, stiskne tě závrať. Ano, „babylónská věž“ – ztrácíš řeč.

Závěrečná cesta za pokladem je tragickokomická. Antek musí opakovaně vyjíždět nastavit průzor na Polední skále. Rysové rozkopali okolí propustku nad Hamerkami, aniž by našli zprávu pod kamenem se znamením kotvy. Nakonec se podaří poklad najít Vydrám a Lišákům.
V táboře se udála jedna podivuhodná, chcete-li, dvě příhody. Vždy, když Antek s Monou opustili pracovně tábořiště, došlo k výjimečné události. Při vodních radovánkách, kdy táborník sjížděl z věže u vrby směrem do hráze na provazové kladce, se vycvaklo lanko z karabiny a Šamot spadl z několika metrové výšky a těžce narazil na zem, (od této doby se té vrbě říká „Šamotova). Při dalším „výjezdu“ se Kamovi podařilo zlomit – při jiných vodních radovánkách, skokanské prkno – to Hanáci následně těžce nesli.
Tu „babylónskou věž“ bylo téměř nemožné na konci tábora skácet, nechtěla jít k zemi. Nepomohlo kopání, až podřezání ji poslalo dolů.

 

TÁBOR POD JUNÁCKOU VLAJKOU – 1990 (Zlá léta)
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum:
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA
 ODH: Zlá léta

Jeden z nejsilnějších (byť mnohdy idealizovaný), tábor. Už od podzimu se v oddíle objevuje „desková“ hra „Rody“ – autory jsou starší hoši, vesměs studenti středních škol. Hraje se často po oddílovkách až do pozdních ranních hodin v klubovně – s následným přespáním. Hráči přebírají erby i historická jména osobností slavných českých rodů ranného středověku. Bojuje se o moc, o majetek, o pozemky a hrady. K dispozici je herní plán s mapou Českého království. Není tedy divu, že na tábor se připravuje ODH: „Zlá léta po smrti Přemysla Otakara II. po bitvě na Moravském poli“.
Jsou ušity „historické kostýmy“, sestry Šamota a Kozáka, vyrobeny štíty s erbovními znaky, obstarány mince i stříbrné hřivny, rozličné „zbraně“. Nic nestojí v cestě osvobodit Václava II. z područí Oty Braniborského. Podaří se to 22. táboře?

Tři družiny, tři rody – páni z Kunštátu, páni z Boskovic a páni z Cimburka – všechny tři hrady dostupné z tábora, všechny postupně navštívené, (zvláště putování z Boskovic se zarylo „Pipifárkovou“ dýkou do oddílové historie).
Tábor vede Mona (Záviš z Falkenštejna – tragická figura českých dějin), pravou rukou je mu Veveřice (už manželka), a Větroň (pán ze Sovince). Druhou pravou rukou je družina Modrých racků: Šamot (pán z Dubé), Kozák (pán z Rožmberka), Daněk (pán z Vartenberka), Stiatha (pán z Rottalu), Kamo (pán ze Šternberka), Kajman (Čabelický ze Soutic) a několikrát nás navštíví i prelát z řádu Křížovníků (Antek – tábora se oficiálně nezúčastňuje, řídí stavbu rodinného domu). Tlupu rytířů doplňuje knírač Ben – pes.

Vše je podřízeno ODH! Kyrík – je zařazen kůň i holub (posel), kuchyňská (výběr jídel – luštěniny, kaše, ovocné knedlíky (brambory a rýže ještě nejsou v Evropě známy), gladiátorské zápasy – nehrající si vsázejí stříbrňáky na vítěze, plnění oddílových stupňů, odborky, kupování pozemků a vesnic okolo „hradů“, povyšování rytířů (Rychlík – Jech z Rossenthallu), rytířské turnaje řemdihy. Závěrečná bitva na hradě Cimburku je … není zde místa vypsat, co se tehdy odehrálo.    

Provází nás horké počasí, ve studni dochází voda, jezdíme k horní studánce (daň za dva tábory před námi – vodu čerpali Hanáci i olomoucké skautky tábořící na konci „Moravského pole“). Saháme i ke „Kančí studánce“ pod svah.
Zetor v kuchyňské nerozumně zakrývá oči Benovi, sápajícího se na pracovní stůl. Ben ostře zareagoval a Zetor se tak stává jeho úhlavním nepřítelem.

Při bourání tábora prší. Je rozhodnuto skácet stožár, prasklo lanko k vyvěšování vlajky. Kamo se vsází s Antkem, že netrefí kolík zabitý do louky.  Antek trefil! Je to vidět ve filmu.

A ještě jeden fragment, kdy zjišťuji, že mi „ujíždí půda pod nohami“. Při návratu z Cimburku se koupeme v Třebůvce, přímo u hlavní silnice, bojovníci nemají plavky, jen si sundali rytířské pláště – kolem nás projíždí autobus linkové dopravy, skáčeme do vody, a pak naprostý skvost – šedá cisterna „TATRA 111“, relikt nějakého bývalého JZD. Pochopil jsem, že můj čas v oddíle skončil.

 

TÁBOR 278. MÍLE – 1991 (první cyklistický tábor)
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum:
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA
 ODH: Do nitra džungle


Antek s Monou staví rodinný dům, proto letos táboříme netradičně, beze stanů, bez Antka a pouze dva týdny. Spíme na půdě ve TVRZI, (kde je v noci nesnesitelné vedro). Je tu s námi na týden i Bronťasův strýc, ale je to „galuskáč“ a vyráží sólo. Ostatní činnost probíhá normálně. ODH skončila fiaskem, kdy Delfín vyluštil mapu mayského města během pár dnů. Ostatně na ODH (to platí i pro gladiátorské zápasy), mnohdy nezbyl čas, protože jsme se z naších výprav vraceli totálně vyčerpání. Do oddílového života zasáhlo totiž „horské kolo“, do této doby věc naprosto nevídaná.  Už první výprava na „Skřítek“ prověřila naše schopnosti. Rychlík šlape ze Šumperka pěšky do tábora. Další výpravy jsou proto už menší kilometráže. Podrobně prozkoumáváme „Podkovu“, „Rytířskou síň“ a kamenný monolit v Mladči. (Jestli jsem někdy zažil hrůzu z utopení, tak to bylo právě zde při koupání v jednom rameni Moravy).

Zajímavostí je, že ačkoliv nemáme klasický táborový kruh, v noci hlídáme. Poslední hlídku si vždy bere Hafan.

TÁBOR MODRÝCH KAMENŮ – 1992
 Kde: Karlovice „Pocheňské louky“, Jeseníky
 Datum:
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA
 ODH: Poklad na ostrově

Antek přišel se zajímavou nabídkou, tábořit v Pochni na tábořišti oddílu TOM 2608 „Pohoda“, kde oddíl už dříve pořádal dva tábory v letech 1968 a 69. Zjišťujeme z táborových kronik, že se tak stává několik desítek metrů od místa původních táborů.  Krajina je to kouzelná, podhůří Jeseníků, bunkry z I. republiky. A řeka Opava i se saunou. Přebíráme táborový inventář „Pohody“. Latríny spartánské, jídelna i kuchyň taktéž. Ale je zde i kotel na horkou vodu, kde se topí především šiškami. Horská kola samozřejmě s sebou. Kouzelný je les okolo tábora a nedozírné louky podél Opavy. Nákupy v Karlovicích, vodní štola náhonu pocheňského mlýna, tábořiště BVÚ, i koupání na „ponorce“. Tento tábor se vyznačoval večerním zpěvem. Nikdy před tím, a nikdy potom, jsme nezpívali každý večer v jídelně jako zde. Nádherné jsou letní noci. Myriády hvězd. Ležíme na trávě a zíráme nahoru. Proč neprošel název „Tábor hvězdných nocí“?

Do oddílového života zasáhla jiná zásadní věc. Ta se už určitě nebude nikdy opakovat. Při koupání několik táborníků narazilo ve vodách Opavy na podivuhodné modré kamínky. „Safíry“, rozšířilo se táborem. Po skončení jakéhokoliv programu, se mančaft vypařil z tábora a „rýžoval“ modré kameny. To bude nový „horák“ – rozuměj horské kolo. Čerta starýho. Při pozdější návštěvě mineralogické expozice v Karlově Studánce byli hoši zdeptaní kurátorem, že se jedná o sklářský odpad z Vrbna. Naprosté rozčarování.
Na táboře je několik hochů z Petrovic, a synci ze „Stalingradu“ (máme v té době klubovnu v rodinném baráku za Jäklem).

Ašok, při návratu do tábora z Pradědu, zjišťuje, že mu chybí „farmářky“ – vysoké boty. (Z tábora jsme jeli na kolech do Karlovy Studánky, zde se přezuli a převlékli, kola uložili v jakési usedlosti, a vodopády Bíle Opavy se vydali na Praděd. Při návratu si Ašok boty zapomněl nabalit do teletiny). Záchranná výprava boty našla ve škarpě a šťastnému majiteli je přivezla.

Tábor „modrých kamenů“ byl přijat až na Zahajovačce, která se konala u rybníků v Prstné.     

TÁBOR DVA PSI – 1993
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum:
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA
 ODH:  Po stopách Alvaréze

Název tohoto tábora vychází ze skutečnosti, že na táboře se objevili dva psi. Prvním byl černý knírač Ben (už nás počastoval Měsíčním táborem, a pak kokr Sir – jinak psi rodin vedoucích oddílu). Zatímco Ben se věnoval sportovním aktivitám (miloval kopanou), Sir se oddával vodním radovánkám. Oba jsou, v aztéckém pojetí, ve znaku tábora. „Itzcuintli“.

 

VLČÍ TÁBOR – 1994
 Kde: Karlovice „Pocheňské louky“, Jeseníky
 Datum:
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA
 ODH: Expedice Lambaréné

Čtvrtý tábor na „pocheňských loukách“, nyní podruhé na tábořišti TOM 2608 „Pohoda“.

TÁBOR V ČESKÉM RÁJI– 1995
 Kde: Turnov ZŠ Pekařova, Český ráj
 Datum: 4. 8. - 18. 8. 1995
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA
 ODH: Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
 

Na tábor jedeme se spřáteleným oddílem TOM 2608 „Pohoda“. Vše zařídil Sorry, akorát nám zapomněl prozradit, že jejich cyklistický tábor je pouze týdenní, my však máme čtrnáctidenní tábor. Bodrý školník tvrdí, že nebude problém. Proti není ani „pan ředitel“, který nás navštěvuje. Spíme v tělocvičně „prvorepublikové školy“ na konci města, vaříme a stravujeme se na školních lavicích tělocvičného traktu. Horší je to s hygienickou očistou. Chodíme se prvně koupat do Jizery. Ale i to vyřešil Sorry s Antkem. Kousek od školy je místní hřiště Sokola. Správce souhlasí s koupáním ve sprchách sportovního areálu. (Ještě nikdy jsem nezažil tolik vstřícných osob!)

Snídáme v parku naproti školy na trávníku. Koblihy, mléko. Obědy jsou nesené. Večeře polévka na PB vařičích. Naprostá robinzonáda.

Neskutečné jsou výpravy do skalních měst, Turnov je opravdu srdcem Českého ráje. Hned při jedné z prvních výprav se Mour vysápal bez vědomí vedoucích na jakousi skálu. Pak následovala anabáze na Máchově jezeře a při návratu z Besedických stěn se ztrácí Rejsek, Kulajda a Hanz. Vše dobře dopadlo, (oni však byli bez večeře). Vyčerpávající je i výprava na Bezděz nebo do Drábských světniček, Valečov a Mnichova Hradiště – (kolik tulipánů se vleze do této vázy?) Kouzelné jsou návraty večerními vlaky do Turnova, do školy. 
Chodíme se koupat i na místní koupaliště, (při jedné návštěvě napouštěli vyčištěný bazén), pořádáme v něm několik soutěží  po kolena vody, které přilákali ostatní návštěvníky k povzbuzování. Nezapomněli jsme ani na návštěvu letního kina za parkem naproti školy. Akorát jsme po projekci museli budit tři čtvrtě oddílu.
ODH měla specifický ráz: ve speciálním „TTT“ byla mapa cesty Bilbovy družiny. Každý Trojkař tak soutěžil za družinu i sám za sebe. 

Je s námi i nejstarší Antkův bratr Míra s dcerou Luckou. Zásobovacím vozidlem je hnědá škodovka Antkova tchána.

 

TÁBOR ATLANTŮ – 1996
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum:
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA
 ODH: Do nitra džungle – V, L, R

Z tohoto tábora mám pouze jednu smutnou osobní vzpomínku, která nemá s oddílem naprosto nic společného a do táborového života nijak nezasáhla. Vlastně o ní nikdo neví. Každopádně ODH musela mít obrovský úspěch, když se dostala do znaku i názvu tábora – pátrání po posledním městě Atlantidy na území Mayské říše.
S největší pravděpodobností se zde poprvé dostal do gladiátorských zápasů „tlakotlál“ – mayská košíková.

 

 

 

KOMÁŘÍ TÁBOR – 1997
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum:
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA
 ODH: Železná ruka

Tábor se konal tři týdny po povodňové katastrofě, která zachvátila celou Moravu a východní Čechy, v údolí Věžnického potoka.  Ničivá vlna dešťů částečně zasáhla i tábořiště – zničila umývárenské můstky, saunu, sebrala hráz na potoce, narušila chladírnu a znečistila studnu s pitnou vodou, jejíž používání nám s určitými výhradami sice olomoucký hygienik, který nás poctil svojí návštěvou, povolil, ovšem za dodržení přísných hygienických pravidel.
Gladiátorské zápasy: pasák, kopaná, indiánská házená, tlakotlál a zkusili jsme opět „špačka“.
Není většího zmaru, než když kráčíš krajinou a do očí tě bijí nepřirozené věci. Vozovka rozervaná, asfalt je kdesi pryč, pod mosty hromada klestí a vyvrácených kmenů, zjizvená krajina pruhy kamení – rozběsněných vodních toků, co se vrátily už do původních koryt. Mezi Vranovou a Lhotou (jedna dědina), je dřevěná lávka. Pod ní jezero.
Plujeme na traktorových duších po ještě rozvodněné Třebůvce. Smutný pohled – trosky králíkáren s utopenými „micáčky“, slepice. Po břehu běží zlatý Sir, chce za námi, i přes mé výrazné varování skáče do vody a plave k nám. Sápe se na duši, Meďák ho vytahuje za obojek a uvolňuje místo. „To je blbeček!“, neodpustím si.
Pravé peklo zažíváme při cyklobraní do Mladče a níž k Třesínskému masivu. Obrovská mračna krvežíznivých komárů. Ještě nikdy jsem nic podobného nezažil. (Armáda pomocí vrtulníků práškuje ramena Moravy katastr Mladče). Kolem tábora se to dá vydržet, ale nesmíš zabloudit do stále zavodněných území.
Pozorujeme noční oblohu na „rybízovém“ kopci.

P.S. Rodiče se ptají, kdy přijedeme. Ale situace je tak dramatická a zoufalá, že my nevíme, ani kdy a jak odjedeme.
 

TÁBOR ČERNÝCH ČÁPŮ – 1998
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum:
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA
 ODH: Bonanza

Tábor proběhl na tábořišti 3. junáckého oddílu z Olomouce na rozhraní Čech a Moravy v malebném kraji Drahanské vrchoviny nedaleko hradu Bouzova. Jednalo se o klasický tábor na dřevěných podsadách, s polní kuchyní – zajišťovanou samotnými chlapci, výcvikem a pobytem v přírodě, s aplikací základních podmínek tábornického života.             

Proběhly turnaje v pálkované, indiánské házené a mayské košíkové, kopané, a po čtyřech letech jsme zkusili opět špačka – oblíbenou hru našich pradědů. Další závody a soutěže se zaměřily na tábornické znalosti a dovednosti: práce s lasem, sekerou a pilou, botaniku, rozdělávání ohně a stavba stanu, ap.

Oddíl podnikl několik výprav na kolech: na tábořiště chlapců z Moravské Třebové do Zadního Arnoštova, do Mohelnice na hřiště BMX, na hrad Bouzov a do lomu v nedalekém Hvozdečku. Několik starších bikerů navštívilo jeskyně Javoříčku, skalní tvrz Branky a objevili vodní nádrž v nedalekých Kladkách, kde se oddíl později několikrát koupal. Mimoto jsme navštívili i letní koupaliště v Lošticích.

Návštěvou nás poctil okresní hygienik z Olomouce, a taktéž Tomáš Novotný, nejvyšší představitel organizace A-TOM. Návštěva hygienika proběhla uspokojivě – bez sebemenších výhrad, návštěva z A-TOMu se značným nadšením.

(text z hlášení o konání letního tábora)

Tábor černých čápů má ve znaku čápa 312. perutě RAF, náležitě upraveného. Několikrát v podvečer se párek proletěl přímo nad táborovým pozemkem, jejich výskyt byl odsledován i v okolí – na březích Věžnice.

TÁBOR ČERNÉHO DELFÍNA – 1999
 Kde: Živogošće – Chorvatsko
 Datum:16. 6. – 23. 6. 1999
 Počet účastníků:14+6
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA
 ODH: 10. úkolů plavčíka Jacka

Antkův „majstrštyk“!!
Tábor proběhl ve spolupráci s cestovní kanceláři G-Travel z Valašského Meziříčí. Autokarem jsme se přesunuli přes Rakousko (Vídeň, Gratz), Slovinsko (Maribor) do Chorvatska na Makarskou riviéru. V autokempu Dole v Živogošće jsme byli ubytování ve stanech G-Travelu po šesti lidech.

Vaření probíhalo na elektrických vařičích, nacházejících se ve výbavě jednotlivých stanů. Masové konzervy, máslo a uzeniny byly uloženy v lednicích, pečivo v závěsných skříních. K dispozici bylo rovněž nádobí, jídelní příbory, kanystry na vodu, elektrické svítilny, karimatky, nafukovací matrace, spacáky a zahradní nábytek, tedy vybavení, které se v našem oddíle dá nazvat více než nadstandardní.

Hygiena se odbývala na veřejných umývárnách, napájených teplou vodu ze solárního ohřevu, luxusní byly i toalety a sprchy. V pohotovosti jsme měli i tři zdravotnické brašny vybavené nejnovějším materiálem (cca za 2 000 Kč!).

V zásobách potravin jsme vykázali naprostou soběstačnost, kdy jsme s sebou mimo jiné vezli: 30 pecnů chleba, 10 šišek salámu, sáčky špaget, masové konzervy, 10 litrů oleje, kartóny džusů, 180 litrů minerální vody a další. Tato část proviantu byla hrazena z oddílové pokladny a z darů soukromých sponzorů.

Denní režim i program se řídil řádem a možnostmi kempu. Je nabíledni, že nejvíce času jsme strávili na pláži a v moři při slunění a vodních radovánkách. Avšak i zde proběhl výcvik v signalizaci a v uzlování, závody v plavání a potápění, průzkumem mořského dna s lovem krabů, mořských ježků, sumýšů a vynášením schránek dalších mořských živočichů. Velkou atrakcí se stala i traktorová duše, zapůjčena prarodiči jednoho z členů oddílu, která zároveň sloužila i jako záchranné plavidlo.

Na volném prostranství proběhl turnaj v softbalu a kopané. V blízkém olivovém hájku další úpolové hry, které vyplnily volný čas, kdy jsme zrovna nebyli v moři. V den Slunovratu byla podniknuta půldenní výprava do skalního masivu „Biokovo“ k rozbořené kapličce tyčící se, dle odhadů domorodců, asi 800 metrů nad mořem.

Hodnocení tábora proběhlo velmi kladně a jeho konání bylo přijato s nadšením; i s určitým výhledem do budoucna. Jedinou temnou stránkou tak zůstaly stopy občanské války, která zde prošla před necelými pěti roky a obavy rodičů, (ne neopodstatněné), co neumožnili ze strachu z krize v Kosovu a nálety NATO na Jugoslávii, účast dalších členů oddílu.

(text z hlášení o konání letního tábora)

P.S. Jarní rodeo se koná až po letním táboře!

 

TÁBOR NA BLATECH – 2000
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum: 22. 7. – 11. 8. 2000
 Počet účastníků: 23 +
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA
 ODH: Rájem a peklem – (Otakar Batlička)

U tohoto tábora musím poznamenat, že z jeho programu byly pořízeny pouze dvě fotografie. Na jedné jsou hoši při karetní hře „Magic“, na druhé záplava hub na táborové podsadě v podsadníku. (Nepamatuji takovou úrodu hub, jako v tomto roce! Bučivojův otec na „hřibách!)) Ale existuje film, kde mimo jiné, družiny našly uhynulou káni.

Gladiátorské zápasy v pasáku, indiánské házené, mayské košíkové, kopané a ringu – často odehrávající se na zcela rozbahnělých hřištích. (Brzda při návštěvě Hanáků nám navrhuje název tábora „V boulích“. Invaze krtků a deště proměnila tábořiště v tankodrom).
ODH se horko těžko rozbíhá, na Hamerkách nalézáme „Naftalínovu“ krabici bílých kuliček – v sádrových kuličkách „naftalínu“ jsou ukryty diamanty – úlomky roztříštěného automobilového skla. Následují další úseky inspirované samotnou legendou, či jinými povídkami O. Batličky: Ďáblovo lože (lom u Ludmírova), Nahluchlý Sandy – sestrojit soustavu dominového efektu. Přesto jeden úsek vyčnívá! Člen výpravy se musel vyšplhat na kmínek stromu tak vysoko, aby se stromek ohnul do oblouku a on se dostal (hlavou dolů) nad zátoku „krokodýlů“, kde zachrání kamaráda z jejich čelistí – kotlík stojící na kůlu. (Odehrálo se v luzích u Třebůvky). Vím, že Doktorovi se to tenkrát podařilo! 
Podnikáme několik výprav na kolech: do arboreta v Bílé Lhotě – průvodkyně je naším zájmem zcela unesená, Mladečských jeskyní, do přírodní rezervace Třesín a na slepá ramena řeky Moravy. Navštívili jsme i Javoříčské jeskyně, skalní tvrz Branky a projeli údolím krasového potoka Špraněk. Letos jsme po dlouhé době využili netradiční dopravu na tábor – autobusem – soukromé firmy Kypús-minibus. Do znaku se dostává karta ze hry „Magic“, označující „blata“.

 

TÁBOR ZTRACENÝCH – 2001
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum: 23. 7. – 10. 8. 2001
 Počet účastníků: 23 +
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA
 ODH: Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

Před táborem několik krabic (svatebních) koláčů z karvinské pekárny, ušity kostýmy Janou (Ferova manželka), nic nebrání vstoupit na „Cestu tam a zase zpátky“, musím však poznamenat, že v té době existovaly pouze Tolkienovy knihy! Nic dalšího.
V gladiátorských zápasech odehráváme turnaje v pasáku, indiánské házené, tlakotlálu, kopané, ringu a v ruských kuželkách.
V jednom  deštivém dni k nám zavítala kolem procházející skautská družina „ortodoxních skautů“ – (bylo to asi opravdu na tomto táboře!), protože oni nám prozradili, že v Kladkách je lesní rybník (oprám – nesprávný výraz Monou přidělený, jenom takové pábení, ale ten dřevěný můstek tam opravdu je!), rybník sevřený svahy, lesy a pastvinami! Za to hoši dostali horký čaj a čas oddechu, a úschovu před deštěm..

Na Bouzově závod „okolokolo“, galérie pod hradem, Javoříčské jeskyně . V Průchodnici při jednom z úseku ODH zapálil Elvi, při prozkoumávání „Zlobřího doupěte“ trpaslíkovi Baxovi pochodní fousy z koudele. Ožehnutý obličej.
V polovině tábora jsme podnikli výpravu do Olomouce. Historické jádro města a pak jsme se vydali do (tehdy jediného), lanového centra, nacházejícího se na okraji Olomouce. Kdo nikdy nezkusil, nikdy nepochopí.
S největší pravděpodobností jsme si odtud přivezli „moribundus“. Od této chvíle se v  táboře vesele „blilo“.

Oficiální návštěvou nás letos poctil pouze okresní hygienik, který nás „přepadl“ necelých 24 hodin po příjezdu, kdy jsme nestačili vybalit a usušit ani ty základní věci. (Třeba bramborové těsto v sáčcích!) Takže všechny nedostatky, které byli zjištěny, byly připsány na konto předčasné návštěvy hygienika, což hygienik bez výtek uznal.
Podlahu v jídelně tvořila hliněná zem, staré desky i „polštáře“ byly vytrhány před táborem – generální rekonstrukce TVRZE!)
Před odjezdem autobus při otáčení se zapadl na začátku Zlaté Koruny, bodrý traktorista z Kladek jej při vytahování málem převrátil. (Vše spískal Nuny! Zapadnutí i to následné zachránění!)
Tábor dostává známku 4-. Nejvíce se o to zasloužili Bór a Lukeš – po prázdninách jsme se s nimi rozloučili. Název má dvě pejorativa: tábor „Ztracených iluzí“ a tábor „Zvracených“.
Proto jsme se rozhodli další tábor podniknout někde jinde a nějak jinak.

 

TÁBOR NA POMEZÍ – 2002
 Kde: Rynoltice – Lužické hory, ZŠ Rynoltice
 Datum: 17. 7. – 31. 7. 2002
 Počet účastníků:20 (v rojích) + MR
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA
 ODH: bez (vydán Echo zápisník – 100 důkazů zdatnosti)

Tábor proběhl v podhůří Lužických hor. Ubytování jsme měli zajištěno v místní základní škole, kde nám bylo dáno k dispozici veškeré zařízení. Nocleh probíhal ve třídách, k užívání byla miniaturní tělocvična, sprchy a kuchyňka s nezbytným vybavením k vaření a podávání jídel, zařízena i elektrickým a plynovým sporákem. Obden se stravování řešilo neseným menu ze zdejší restaurace. Na školním hřišti se odbývaly zápasy v ringu, softtenisu a v klasickém stolním tenisu. Kopaná se odehrála na místním fotbalovém hřišti. V tělocvičně probíhaly zápasy ve florbalu a dalších úpolových hrách.                  
Hlavní náplní programu však spočíval v cykloturistickém výcviku. Bicykly byly přepraveny na místo soukromým dodávkovým vozidlem a, bohužel, tato položka za dovoz byla nejvyšším táborovým výdajem. Přese všechno se však horská kola staly bodem č. 1, na nich jsme putovali nesmírně nád-herným a pozoruhodným krajem „pískovcových“ hor, díky jimž jsme podnikli na desítku cyklovýprav po zdejším kraji, hradech, zámcích, skalních městech, geologických pozoruhodností, přírodních rezervací. „Úředně“ tak bylo za dva týdny najeto 330 kilometrů, celková kilometráž je však o něco vyšší.                  
Několikrát byla překročena státní hranice s Německem, a to jak po zašlých stezkách paše-ráků, tak především přes hraničí přechod Petrovice – Lückendorf. Na německé straně jsme navštívili lázeňské město „Kurort Oybin“, s hradem a klášterem, jeho nezaměnitelnou parní úzkorozchodnou dráhou, další přírodní a především geologické pozoruhodnosti: Rossenstein, Scharfenstein, Carolenfelsen, Můhlsteinbrüche a další a další „steiny“, hraniční hřeben Hvozd-Hochwald s kamennou rozhlednou z roku 1892.

Na straně české se uskutečnily pouze dvě pěší výpravy a to na Sloní kameny u Jítravy a pochod z Ještědu po hřebeni až do Křižan. (Ten proběhl po návštěvě libereckého aquaparku v centru „Babylon“)
Na kolech jsme se dopravili na skalní hrad Sloup, Stohánek, Děvín, Milštejn; na zámek Lem-berk, Grabštejn a Zákupy, do baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí, k vyte-saným objektům, které zde zanechali lidé po třicetileté válce a to: v Pustých kostelech, Modlivém dolu, janovických Poustevnách. Vrcholem vytesaných pozoruhodností pak byly průrvy Ploučnice. Neopomenuli jsme ani opuštěný vojenský prostor v okolí Mimoně, s památníkem generála Antonína Sochora.
Zvláštní kapitolu tvořily skalní města a horolezecké terény, kde na rozdíl od Českého ráje, člověk nepotká ani nohu, vše prostoupeno linií lehkého opevnění z let 1937-38. Jedním z nejsilnějších výkonů pak byl výjezd na Luž – nejvyšší horu Lužických hor a výprava na Jedlovou a hrad Tolštejn.

Jako součást dokumentace bylo pořízeno, mimo jiné, 224 snímky a 90-ti minutová video-nahrávka.

(text z hlášení o konání letního tábora)

MARSŮV TÁBOR – 2003
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum: 20.7. – 11.8. 2003
 Počet účastníků:24 + MR (18!)
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA
 ODH: „Operace Luciano“ L, V, R


Marsův tábor se proměnil v napínavou večerní a noční podívanou. V tomto období se planeta Mars přiblížila k Zemi na nejmenší vzdálenost za posledních X-desítek let. Nad teploměrem na stěně TVRZE byla tabulka – pruh papíru s datumy a kilometrickou vzdáleností Marsu od Země. Ještě nikdy nebylo osazenstvo tábora vyprovokováno pravidelně zvedat zrak k noční obloze.

Tábor proběhl na tábořišti 3. junáckého oddílu z Olomouce na rozhraní Čech a Moravy v malebném kraji Drahanské vrchoviny nedaleko hradu Bouzova. Jednalo se o klasický tábor na dřevěných podsadách, s polní kuchyní – vaření zajišťováno samotnými chlapci, výcvikem a pobytem v přírodě, s využitím základních podmínek tábornického života.
Proběhly sportovní turnaje v pálkované, indiánské házené, v petánqu, kopané, ringu a badmintonu. Další závody a soutěže se zaměřily na tábornické znalosti a dovednosti: práce s lasem, se-kerou a pilou, botaniku, rozdělávání ohně a stavba stanu, orientační běh ap.
Oddíl podnikl několik výprav na kolech: na hrad Úsov, Moravičanské štěrkovny, hrad Bou-zov, kde uspořádal závody na kárách; do Javoříčských jeskyní a zkamenělého zámku Branky; pět cyklistů pokořilo Rešovské vodopády v Nízkém Jeseníku.
Námětem táborové hry byl boj proti organizovanému zločinu ve Spojených státech americ-kých. Legenda čerpala z historie kriminalistiky. Táborníci tak měli na vlastní kůži zakusit únos, vyjed-návání s teroristy, projít válkou gangů, zažít přepad teroristického komanda, zneškodňovat nastražené bomby, podle získaných indicií otevřít bezpečnostní trezor a v polních podmínkách vyvolat usvědčující fotografie. Nezbytnou pomůckou se staly airsoftové pistole, kdy pak za velmi přísných bezpečnostních pravidel propukaly v okolí tábora přestřelky mezi policií a teroristy.

Oficiální návštěvou nás letos poctil pouze okresní hygienik a to hned dvakrát, protože táborová základna prochází generální opravou a podmínky k táboření se neustále mění. Šetření se  v obou případech obešlo bez finančního postihu. Letos nás taktéž provázel nedostatek především pitné vody, voda na koupání byla zajištěna vybudováním velkého bazénu na potoce.

(text z hlášení o konání letního tábora)

 

TÁBOR NA MALÉ SKÁLE– 2004
 Kde: Malá Skála – Český ráj, ZŠ Malá Skála
 Datum: 30.7. – 13.8. 2004
 Počet účastníků:24 + MR (18!)
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA
 ODH: 20 tisíc mil pod mořem

Tábor proběhl v Malé Skále, poblíž Turnova. Jednalo se o stálý tábor s ubytováním v tělocvičně místní základní školy, kde jsme rovněž využívali i další zařízení budovy. Ob den jsme podnikali hvězdicovité výpravy do jednotlivých lokalit CHKO Český ráj. Volné dny pak byly využívány k odpočinku a relaxaci na břehu řeky Jizery a k odehraní tradičních sportovních turnajů a závodů. Proběhly turnaje v pasáku, petánqu, kopané, florbalu a ringu.
Oddíl prošel Maloskalsko, Hruboskalsko, Drábovnu, Klokočovské a Betlémské stěny, do Prachovských skal, Klamorny a Drábských světniček. Součástí putování pískovcovými skalními městy byly i návštěvy hradů Valečova, Trosek, Frýdštejna, Zbiroh, Valdštejna a Vranova, který se vypínal nad Jizerou přímo naproti školy.
Část oddílu uspořádala průzkumnou mineralogickou výpravu do lomů z hledáním drahokamů, jimiž je oblast v okolí Kozákova pověstná. Všichni jsme pak prozkoumali největší pseudokrasovou jeskyni Českého ráje – Postojnou a další skalní štěrbiny a dutiny v legendárním trampském skalním bludišti Amerika.     
Námětem táborové hry bylo rozhlasové zpracování románu Julese Verna: Dvacet tisíc mil pod mořem. Chlapci postupně shromažďovali suroviny, které měnili za materiál a vyšší komodity. Ty jim měli zaručit získání člunu, na němž by podnikli únik z Nautilu, legendárního podmořského člunu kapitána Nema, stejně jako v románu Julese Verna.                      Perličkou letošního tábora byl letecký den, zajištěný na letišti v Hoškovicích u Mnichova Hradiště, kdy jsme se všichni postupně vystřídali na vyhlídkovém letu nad Českým rájem
.

P.S. Poslední tábor s teletinami. Medvěd ml., našel při koupání v Jizeře peněženku s doklady a kartami. (První týden zde probíhal festival „Benátská noc“). Šťastný majitel mu zaplatil skok na gumovém laně – Medvěd skočil).       

 

 

VÁNOČNÍ TÁBOR – 2005
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum: 28. 7. – 5. 8. 2005
 Počet účastníků:24 + MR
 Organizace: TOM Karvinská TROJKA
 ODH: Do nitra džungle L, V, R

Tábor se uskutečnil na tábořišti 3. junáckého oddílu z Olomouce na rozhraní Čech a Moravy v malebném kraji Drahanské vrchoviny nedaleko hradu Bouzova. Jednalo se o klasický tábor na dřevěných podsadách, s polní kuchyní – vaření zajišťováno samotnými chlapci, výcvikem a pobytem v přírodě, s využitím základních podmínek tábornického života.             
Proběhly sportovní turnaje v pálkované, indiánské házené, v kopané, ringu a lagorách. Vícekrát byl odehrán airsoft – nová outdoorová aktivita, která si získává stále více příznivců nejen v naších řadách. Zbylé závody a soutěže se zaměřily na tábornické znalosti a dovednosti: práce s lasem, sekerou a pilou, botaniku, rozdělávání ohně, orientační běh ap. Námětem táborové hry bylo pátrání po tajemných mayských městech v džungli Střední Ameriky. Recesistický počin uspořádat koncem července Vánoce, který se nebývale vydařil, dal tak název i letošnímu táboru.

Oddíl podnikl několik výprav na kolech: na hrad Bouzov, do jeskyní v Javoříčku, na Vraní horu a do dalších pozoruhodných lokalit v blízkém okolí.

Napříč tomu, že tábor nebyl poctěn žádnou oficiální návštěvou, se o návštěvním víkendu sjelo nebývalé množství starších odchovanců i s rodinnými příslušníky, kdy proběhlo několik sportovních počinů i posezení u ohně.

 

 

   
   
   

TÁBOR JUNIORŮ – 2009
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum:
 Počet účastníků: 
 Organizace: TOM KA3
 ODH: bez

 

 

PLŠÍ TÁBOR – 2010
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum: 23. 7. – 8. 8. 2010
 Počet účastníků: 21 – R7, L7, V7; 15/6 – K/O; MR 
 Organizace: TOM KA3 + Junák OL3
 ODH: Do nitra džungle V, L, R

 

 

 

TÁBOR S MILADOU – 2011
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum: 22. 7. – 7. 8. 2011

 Počet účastníků: 21 – R 7, L 7, V 7; K/O 15/6 + MR
 Organizace: TOM KA3 + Junák OL3
 ODH: Železná ruka – x, x, x

 

 

 

 

TÁBOR NA ÚVAZKU – 2012
 Kde: Rynoltice – Lužické hory, ZŠ Rynoltice
 Datum: 3. – 19. 8. 2012

 Počet účastníků: 14 R 4, L 5, V 5; K/O 11/3
 Organizace: TOM KA3 + Junák OL3
 ODH: bez

 

 

SLUNEČNÍ TÁBOR – 2013
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum: 26. 7. – 11. 8. 2013

 Počet účastníků: 19 R 6, L 6, V 7; K/O 17/2
 Organizace: TOM KA3 + Junák OL3
 ODH: Po stopách Alvaréze L, V, R

 

 

VOLTŮV TÁBOR – 2014
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum: 25. 7. – 10. 8. 2014

 Počet účastníků: 23 – R 7, L 8, V 8; K/O 16/7;
 Organizace: TOM KA3 + Junák OL3
 ODH: Expedice Lambaréné – V, R, L


Tábor s elektrocentrálou. Inu, pokrok, a to ani v táboření, nezastavíš. Pomocí elektronářadí se dodělaly nové postele do všech stanů, vyměnily se desky na novém mostě (most byl již postaven na předtáborové výpravě), zrobila se nová střecha na „ústředních“ latrínách, kuchyně byla vybavena důmyslným rozvodem pitné vody, odizolován komín v zásobáku. Ale hlavně byl postaven nový přístřešek na podsady, kde si během „Dnů veteránů“ pěkně mákl Patka. (Ten starý přístřešek, z roků 1987, se jevil jako už krajně nevyhovující, držící pouze silou vůle). Letos jsme také přišli o hráz na potoce, když došlo k provalení dna hráze.
ODH se snaží zaměstnat táborový lid. Kassa vyrobil repliky pasů, snímky členů expedice v bílých košilích a kravatách pořizujeme přímo na táboře, k dispozici je i večerní kino s filmy ze skutečné expedice. Hospital Lambaréné je situován do Liščího lomu.

TÁBOR KŘIKU – 2015
 Kde: Janov nad Nisou, chalupa A-TOM
 Datum: 25. 7. – 9. 8. 2015

 Počet účastníků: 25 – R 9, L 5, V 11; 13K/12O, 8 rojů
 Organizace: TOM KA3 + Junák OL3
 ODH: 20. tisíc mil pod mořem, z Nautilu utekli pouze oranžový a červený roj

Velmi silný tábor, bohužel, neskončil dobře. Proviantní služba je v režii Kassy a Kavky. (Tábora se nezúčastňuje Antek). Všechno klape jak na drátkách. Máme dokonce piáno (elektrické). Nádherné koupání, putování po Jizerských horách – krajem severských lesů, vrchovišť, skal a jezer. Silná ruka Modrých racků, semafor čerpá ze „Stezky odvahy“, večerní čtení, „Janovský filmový festival“, Gladiátorská klání na hřišti místního Sokola.
ODH dotažena do dokonalosti. (Roje se dostaly dokonce do „opravdické“ ponorky „Nautilus“). Po hře, která nemá v oddíle obdoby, se podařilo z Nautilu utéct akorát oranžovému roji: Shrek, Vítek, Runy a roji červenému: Tříska, Sigi, Sally. Dalších šest rojů se ztratilo v „Malströmu“.
A tam bohužel skončila i jedna z posledních výprav – na Jizerku. Při sjezdu z Mariánských boud se těžce potloukli Nadík a Sochor. Nadík s těžkým otřesem mozku a zlomenou klíční kostí končí na traumatologii liberecké nemocnice, Sochor se 16-ti štychy v obličeji na chirurgii nemocnice jablonecké.
Proč?
Název tábora vznikl daleko dříve, před touto nešťastnou událostí. Oddíl je děsně uřvaný – na kolech, v jídelně, na ložnicích, při zápasech. Je ošklivé vedro, neotvíráme okna, protože oddíl je děsně uřvaný!

 

 

TÁBOR III. ODDĚLENÍ – 2016
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum: 22. 7. 7. 8. 2016
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM KA3 + Junák OL3
 ODH: Případy III. oddělení – L, R, V

Antek předává kuchyň a „nákupčí službu“ Kamovi a Monovi a chápe se „ODH“, za vydatné pomoci Kassy. Kuchyň je zvládána s nebývalým „fanfarónstvím“, do kterého ještě zasáhl nějaký „moribundus“. Více než polovina tábora postupně ulehala na kavalce, neschopna další činnosti. (Něco podobného se odehrálo v roce 2001, a později v roce 2023.)
ODH je jiné kafé. Řešení kriminálních případů, ne nadarmo je na „plakátu“ kriminální rada Vacátko. Rozborka a sborka samopalu vz.58, průzkum pomocí detektoru kovů, vysílačky, policejní „dron“ (první tábor s dronem!), vyvolávání fotografií, „útěk ze zamčené místnosti“, airsoft, plavba na raftech.    

Novou táborovou atrakcí je kladka. Ocelové lanko nataženo z „podsadníku“ do Diamantového lesa.
Jistou kuriozitou se stává při nočním větru pád olše na střechu TVRZE, kdy hlídka přispěchala v okamžiku, kdy už v režii Racků probíhala ohledávací fáze.
A ještě jedno pozdvižení tohoto tábora. Kassa vyrobil z destiček bedýnky od zeleniny vodní mlýnek. Řečiště potoka vzápětí zaplnila záplava vodních mlýnků.

 

 

 

SATURNŮV TÁBOR – 2017
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum:21. 7. – 6. 8. 2017
 Počet účastníků: 28 (14/14), R 10, L 9, V 9;
 Organizace: TOM KA3 + Junák OL3
 ODH: Bonanza – L, V, R

Vezeme s sebou hvězdářský dalekohled (zapůjčený Macem) a je zaděláno k nevídané podívané – vždyť kdo, (z obyčejných smrtelníků), kdy spatřil Saturnovy prstence? To vysvětluje znak i název tábora.
Otěže ODH přebírá Kassa, tiskne „opravdické dolary“ – začíná šílená „Zlatá horečka“. Družiny bojují o dílce pozemků, jejich získání je postupně zanášeno do mapy „Gold Valley“ – Zlatého údolí.
Rýžovaly se „zlatonosné kapsy“, mezi kovkopy dochází k osobním soubojům na pistole – vítěz bere „claimy“ mrtvého soupeře. Téměř všechny úseky mají předlohu v povídkách původně vycházející v časopisu „TTT“ před více než 30-ti lety.
Došlo i k natáčení „westernu“ pod taktovkou režiséra, a zároveň autora scénáře – Sobíka, hlavním kameramanem je Kamo.

 

 

 

 

 

 

VĚTRNÝ TÁBOR – 2018
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum:20. 7. – 5. 8. 2018
 Počet účastníků: 33; R11, L11, V11; K/O 20/13, + Mr
 Organizace: TOM KA3 + Junák OL3
 ODH: Poklad na ostrově – 

Po dlouhé době sahá Kassa k osvědčené Stevensenova legendě „Poklad na ostrově“. Chybí sice „lodní deník“, ale ODH je prošpikována propracovaným úseky jako vrhání nožů, souboj na dýky na palubě „Hispanioly“ (velké fixy), šplhání v ráhnoví v Diamantovém lese, stavba vorů z barelů a vodní radovánky na rybníku v Kladkách, vše zachyceno na Tonckově dronu.
Koumes při návštěvě a následnému se zapojení do „práce pro všeobecné blaho“, při likvidaci zbytků hráze nachází před léty ztraceny „pajcr“. Jinou třešničkou je, že Mona přesvědčuje řidiče lesního dřevařského speciálu, aby nám za pomocí drapáku přemístil obrovský balvan na „spodním propustku“, což se podařilo!
Celý tábor nás provází teplý vítr a strhává ze stromů záplavu zlatého listí.

 

TÁBOR ČISTÉ VODY – 2019
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum:19. 7. – 4. 8. 2019
 Počet účastníků: 34, R 12,  L 10, V 12; K/O 22/12
 Organizace: TOM KA3 + Junák OL3
 ODH: Zlatý peníz Atlantidy – R, L, V

Na tábor nám byl zapůjčen indiánský stan „tee-pee“. Svoji premiéru si odbyla sauna, postavena Antkem, Marošem a Patkou už doma. Její součástí, kromě ochlazovny, je i zahradní bazén! Ten je plněn pomocí čerpadla poháněného elektrocentrálou. 
Námětem ODH je, (po 40. letech!), Grifinova legenda pátrá po „Jantarové komnatě“, ztracené na konci II. sv. války. Mnohé úseky jsou prošpikovány logickými úlohami, ne nepodobným hře „útěk ze zamčené místnosti“.
Na táboře se rovněž objevují „mrtvé schránky“. Ty byly na dalších táborech zdokonaleny jako „hnízda“.
Při jedné z činnosti na vodním toku Věžnice nachází Startér „svlečku“ raka. Věc v tomto potoce nám naprosto neznámá a dosud nevídaná. A tak se rak dostal do znaku tábora. Věžnický potok opravdu rapidně změnil čistotu vody.

 

TÁBOR ODVÁŽNÝCH – 2020
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum:24. 7. – 9. 8. 2020
 Počet účastníků:24; R8, L8, V8; K/O 13/11, Mr 7;
 Organizace: TOM KA3 + Junák OL3
 ODH: „Ztracený svět“ – A. C. Doyle; V, R, L

Tábor odvážných rodičů, tak bych to nazval. Světem zmítá epidemie „Covidu-19“, ale odvážní rodičové své synky pošlou na tábor. (Osi v karanténě, Séba, Startér taktak unikli). S odvahou koresponduje i legenda ODH. S odvahou – ve věku, kdy je tu film „Jurský park“, s odvahou samotných úseků – třeba přechod po kmeni z Jehly na Vysočinu, ze špalků postavit nejvyšší věž na jejíž vrchol dosadí svého člena, dioráma Vysočiny, stavba koster dinosaurů z vypalované překližky.
Novinkou v táborových hrách jsou „hnízda“. Táborníci musí dostat svoji destičku pokreslenou zástupcem z ptačí říše do střežených hnízd. Dohled provádí Racci.
Určitým monumentem je táborová brána volně inspirovaná „Jurským parkem“.

 

TÁBOR SEDMI STŘECH – 2021
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum: 23. 7. – 8. 8. 2021
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM KA3 + Junák OL3
 ODH: MARS 2021 – L, R, V

Skupina Modrých racků pod vedením Patka a Maroše začala s výměnou střechy TVRZE s tím, že letos dokončí jen střechu kuchyně. Spolu s tím normálně fungoval táborový program, až do chvíle kdy po několika dnech došlo k nevídané tří minutové větrné smršti, doprovázené vodní clonou. V lese praskaly a padaly stromy, za své vzala lanovka a byl zasažen i podsadník. To nebylo to nejhorší: vysoký jasan za mostem se vyvrátil tak, že zdemoloval pět osobních vozů stojící v řadě vedle sebe – auta robotníků.
V ODH stojí za připomínku minimálně dva úseky: vystrojení a vyzbrojení dvou členů družiny na vesmírnou cestu a vypouštění raket na vodní pohon z PET láhví, kdy rakety lítaly několik desítek metrů nad loukou za Svojanovem.

 

 

TÁBOR PERUTÍ – 2022
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum: 22. 7. – 7. 8. 2022
 Počet účastníků: 29 + 9 Modrých racků
 Organizace: TOM KA3 + Junák OL3
 ODH: Nebeští jezdci – V, L, R

 

APRÍLOVÝ TÁBOR – 2023
 Kde: TVRZ na Věžnickém potoce, Bouzov – Kozov
 Datum: 21. 7. – 6. 8. 2023
 Počet účastníků:
 Organizace: TOM KA3 + Junák OL3
 ODH: Po stopách Alvareza – V, L, R;